Dívky v šatech z krepdešínu

Jarek Nohavica

1:DCmívky chodí v šatech z krG7epdešínu
Cma já se z těch dívek dGiv nepominu,
Fmoči navrch hlavG7y, já nechci do OpavCmy. G7 
2:Co má být ukryto, ať je, kruci, skryto,
kdopak má vydržet tohleto neurčito,
tyhlety siluety devatenáctiletý.
R:SD#unday, MBonday, klCmapky na oči si, chlapče, nG7andej,
zatracený krepdešFmín, život G7už mě netěšCmí.
3:Představa, co by bylo, kdyby bylo,
no vážně, koho by to nezabilo,
a tak teď sebou hážu a usnout nedokážu.
4:Jen jsem prošel městem, a jsem groggy,
zavolejte, prosím, psychology,
trpí moje ego, krucinál himlhergot.
R:Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej,
zatracenej psycholog, copak já jsem ňákej cvok?
5:Na vině je moje fantazie,
nedá mi pokoje, furt do mě ryje,
kreslí černou tuší, co jenom matně tuším.
6:A já, abych řek' pravdu, toho tuším hodně,
fantazie kreslí věrohodně,
troufne si na cokoli, má totiž na to školy.
R:Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej,
zatracená fantazie, člověk klidně nepožije.
7:Slunce koncem léta bývá rozžhavené
a holky v krepdešínu jsou jako pod rentgenem,
lepší je doma seděti, máš-li ženu a dvě dětCi.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:16:23.659+00:00
Datum poslední změny :2021-03-21T17:30:04.060428+00:00
Výsledky hledání: